Fødsel og barsel

Mii rávvet du válljet makkár dieđuid don deattuhat. Eai leat buot dieđut leat riekta ja buorit mat leat olámuttus. Dárkkis fástadoaktáriin dahje sealgeetniin/jorttamorain sihkkarastin dihte ahte dieđut maid leat oaidnán dahje lohkan leat rievttes dieđut.

Riegádahttin lea gáibideaddji doaibma. Don nagodat buorebut riegádahttima go leat buori veajuid alde. Jus it leat lihkadan ja lášmmohallan ovdal go šaddet áhpeheapme, de berret álgit jámma vázzášit ja lášmmohallat nu ahte boađat vuoimmi ala ja rumaš šaddá gievrrat dassážii go riegádahttin lahkona. Ii leat goassege beare maŋŋit álgit, mađi jođáneappot álggát – dađi buoret.

• Oza gosa galgat riŋget go riegádahttin álgá.
• Lea go mihkkege maid bargit fertejit diehtit du birra vuoi sáhttet addit doarjaga ja veahki riegádahttima vuolde ja dan vuosttaš áiggi maŋŋel riegádahttima, de lea deaŧalaš ahte don leat muitalan dan. Muitte ahte dearvvašvuođabargiin lea jávohisvuođageatnegasvuohta.
• Jus dus leat erenoamáš jurdagat iežat riegádahttima birra, du sávaldagat dahje dárbbut, sáhtát čállit daid ja váldit mielde buohccevissui go galggat riegádahttit.
• Dat lea deaŧalaš atnit jurdagis ahte riegádahttin sáhttá šaddat eará ládje go ledjet doivon. Buot riegádahttimat leat iešguđetláganat, leaččat dal riegádahttimin vuosttaš geardde dahje leat ovdal riegádahtten.

• Riegádahttinávttat leat go mánágoahti geassá čoahkkái mii lea hui bávččas ja bohtet dávjjibut go 10. minuhta ja bistet 45-60 sekundda
• Ávttat leat álggos oanehaččat ja bohtet dábálaččat moatti minuhtaid gaskkaid, ja boahtigohtet dávjjibut, bistet guhkit ja leat garraseappot. Eatnasat dovdet bákčasiid čoavjji vuolit oasis ja/dahje vuollin sealggabealde.
• Váldde oktavuođa buohcceviesuin go don oaivvildat ahte ávttat leat fásta dahje bohtet juohke 5.-6. minuhta.
• Jus dus lea guhkes mátki buohccevissui, leat ovdal riegádahtten jođánit, leat leamaš váttut áhpehisvuođas dahje riegádahttimin – dahje jus leat eahpesihkar – váldde oktavuođa go ávttat álget.

Loahpageahčen áhpehisvuođas álgá buohkain eatnogoahti čavgat, nu daddjon ovdaávttat. (Braxton Hicks kontraksjonar). Dat eai leat seamma go riegádahttin ávttat. Earenoamážiid nissonolbmot geat ovdal leat riegádahtten ožžot ovdaávttadagaid, ja vásihit ahte lea váttis dovdat erohusa ovdaávttain ja riegádahttin ávttain.

Ovdaávttat sáhttet jámma boahtit, sáhttet leat unohasat ja dávjá bohtet lihkadettiin. Dat unnot jus unnidat lihkadeami. Diet geasáhagat ráhkkanahttet rupmaša/goruda riegádahttimii, ja lea deaŧalaš oassi das.

Jus oaččut fáhkka čoavjebákčasa fertet váldit oktavuođa buohcceviesuin.

Jus váhpečáhci golgagoahtá, sáhttá dat leat vuosttaš mearka ahte riegádahttin lea álgán. Jus váhperáigi lea stuoris golgá ollu čielga golggus cinnis. Jus váhperáigi lea unni boahtá dušše veaháš váhpečáhci. Máŋggas vásihit ahte lea lávttas vulobealde.

Beroškeahttá man ollu váhpečáhci lea, galggat álot váldit oktavuođa buohcceviesuin dahje doaktáriin/sealgeetniin/jorttamorain jus dovddat ahte golgá ja dat ii leat cissa dahje cinnegolggus.

Maŋŋel go váhpečáhci lea golggiidan, bohtet dávjá ávttat maid, muhto muhttimiin sáhttá máŋga diimmu mannat ovdal ávttat álget.

Loga dáppe eambbo dan birra go váhpečáhci golggiida helsenorge.no

Varranaga Cinnegolggus lea dábálaččat mearka ahte riegádahttin lea álgán. Dađistaga go mánnágoahtečotta rahpasa, de álot lea varranaga, varranaga cinnegolggus dahje veaháš vardin.

Jus varddát olu de váldde oktavuođa buohcceviesuin.

Máŋgga buohcceviesuin lea sierra sisačálihantelefovdna riegádahttiide maid sealgeadni/jorttamora vástida. Doppe oaččut rávvagiid, ja sii duinna ovttas plánejit mii viidáseappot galgá dáhpáhuvvat. Bija merkii ahte diet telefovdna lea dušše fáhkka váttuide. Don it sáhte dán bálvalusa geavahit/atnit dábálaš ráđđejupmái mii guoská áhpehisvuhtii dahje riegádahttimii. Dábálaš ráđđejupmái sáhtát váldit oktavuođa sealgeetniin/jorttamorain, fástadoaktáriin dahje doavttervávttain.

Go riegádahttin lahkona de šaddá unnit sadji mánágoađis, ja máná lihkadeapmi ja čiekčan dovdo eará ládje go ovdal. Muhto mánná lihkada ovttat ládje dušše ii dan oanehis áiggi go oađđá, nu ahte galggat dovdat lihkadeame beaivvi miehtá. Dat lea deaŧalaš ahte bijat merkii du máná lihkadeami.

Leat go eahpádusas ahte mánás lea buorre dilli go it dovdda dan dábálaš lihkadeami ja čiekčama, berret váldit oktavuođa fástadoaktáriin dahje sealgeetniin/jorttamorain.

Jus čuožžila dilli gos don šattat erenoamáš balus/ráfeheapme, ja itge oaččo oktavuođa fástadoaktáriin dahje sealgeetniin/jorttamorain, váldde oktavuođa riegádahttinossodagain. Beroškeahttá lea go idja, vahkkoloahppa dahje basit.

Jus dus lea leamaš oktavuohta doaktáriin, sealgeetniin/jorttamorain dahje riegádahttinossodagain ja du dilli rievdá – fertet fas váldit oktavuođa singuin.

Jus dus lea dávda dahje leat čuožžilan váttut áhpehisvuođas, fertet váldit oktavuođa doaktáriin, sealgeetniin/jorttamorain dahje riegádahttinossodagain jus vearáska dahje oaččut ođđa dovdomearkkaid mat sáhttet guoskat dása.

Dus galget álot dát mielde:

• Dearvvašvuođakoarta (helsekort) áhpehemiide
• Varraiskosvástádusat – Rhesus iskkusvástádusat
• Ultrajietnagovvádus
• Eará iskosat dahje iskosvástádusat
• Eará báhpirat mat gusket dán dahje ovddeš áhpehisvuođaide dahje riegádahttimiidda
• Fásta dálkasat jus dálkasiid anát/geavahat. Don galggat álot dieđihit jus geavahat dálkasiid.

Riegádahttin/seaŋganisuossodagas oaččut don dan eanaš daid maid dárbbašat. Maid don háliidat mielde lea olbmos olbmui, muhto lea vuogas jus leat dát mielde:

Biebmu ja njálgosat

• Borramuš ja njálgosat  
• Basadan diŋggat
• Máŋgga molsumii vuolidusbuvssat
• Viessoskuovat
• Iđitnahkehan- bivttas ja/dahje viehkanbiktasat  
• Loažža ja galjes biktasat dan botta go leat seaŋganisuossodagas. Ále váldde biktasiid mat čavget.
• Njamahančižžedoalan

Eará diŋggat máid sáhttá váldit mielde:

Musihkas sáhttá vuoiŋŋastahttet, oahcudit ja bákčasiid láivudit. Jus lihkot musihka guldalit, sáhttá buorre jurdda váldit musihka mielde riegádahttimii.

Govvenáhparahtá/videoáhparahtá. Don mearridat galgá go govvejuvvot/filbmejuvvot- ja mii galgá govvejuvvot/filbmejuvvot riegádahttima vuolde. Diet berre leat jurddašuvvon ja hubmon/háleštuvvon suinna gii galgá mielde riegádahttimis.

Sávaldatreive. Riegádahttima vuolde lea deaŧalaš buorre gulahallan gaskal du, mielčuovvu ja riegádahttinvehkiiguin. Vuoi galggat oažžut buoremus veahki lea deaŧalaš ahte sii geat galget veahkehit du riegádahttima vuolde dihtet du sávaldagaid, jurdagiid ja gažaldagaid. Muhttimiidda sáhte ávkin čállit daid ovdal go bohtet riegádahttin ossodahkii.

Go boađat ossodahkii, de lea sivva manin don boađat mii mearrida makkár iskosiid, čuovvoleami ja divššu don oaččut. Iskkus šaddá dego viiddiduvvon áhpehisvuođabearráigeahčču, ja mii iskkat:

• Du čoavjji gávnnahan dihte máná saji, man stuoris mánná lea – ja dárkkistit ávttaid.
• Ogijiena
• Váhpečázi (iskat lea go čáhci vuolgán)
• Cinneiskosa guldalan dihte man vulos mánná lea ollen, ja leatgo ávttat rahpan mánnágoađečoddaga/ mánágoahtenjálmmi
• Varradeattu
• Vejolaš cissaiskosa
• Váibmoravkasa ja temperatuvrra

Jus dus lea leamaš garra čoavji ovdal riegádahttima sáhtát oažžut fálaldaga gurret čoali (klyster).

Dasa lassin háliida sealgeadni/jorttamora dahje doavttir čađahit eambbo iskosiid jus čájehuvvo ahte dasa lea dárbu – ovdamearkka dihte ultrajiena, røntgena ja varraiskosiid. Dan vuođul maid don muitalat, movt dus lea ja daid iskosiid maid leat váldán, plánejuvvo viidáset čuovvoleapmi.

Riegádahttin juhkko golmma oassái; rahpasanáigi, vuojehanáigi ja vuosaidáigi. Rahpasanáigi lea dat guhkimus áigi. Vuojehanáigi bistá sullii diibmobealis ovtta diibmui, ja vuosaidáigi bistá moatti minuhtas sullii ovtta diibmui.

Dat leat máŋga fáktora main lea mearkkašupmi man guhka riegádahttin bistá:

• Leat go ovdal riegádahtten vuoi it. Dat vuosttaš riegádahttin váldá dábálaččat guhkimus áiggi.
• Vuolgá das man dávjá ja man beaktilat ávttat leat man bures riegádahttin bargu manná. Jámma ja beaktilis ávttat mearridit riegádeami ovdáneami; mánná deaddiluvvo vulos ja čoarvedáktegaskka ja mánágoahtečotta rahpasa.

Vuosttašriegádahttijeddjiid riegádahttin bistá dábálaččat 4 diimmus 16 diibmui. Sii geat ovdal leat riegádahtten bistá riegádahttin 2.diimmus 16 diibmui. Man guhká ádjána lea goitge nissonolbmos nissonolbmui – riegádahttimis riegádahttimii.

Dat vuosttaš oassi riegádahttimis daddjo rahpasanoassi. Dan oasis galgá mánágoahtečotta geassádit nuppe beallái ja addit saji mánnái vuoi mánná beassá vulos riegádahttingeidnui ja riegáduvvot.

Ráigi mánágoahtečoddagii lea álggos gitta ja rahpasa 10 centimehterii (áibbas rabas). Easkka go mánágoahtečotta lea áibbas rabas sáhttá mánná riegáduvvot.  

Dađis go mánágoahtečotta /mánágoahtenjálbmi rahpasa boahtá varranaga golggus olggos, nu daddjon mearkavardin (tegnblødning). Dat mearkkaša ahte ávttat ja deaddin/rahčan čuohcá mánágoahtenjálbmái. Váhpečáhci sáhttá mannat buot dásiin riegádahttimis, muhto dábálaččat manná dat dan rahpasan dásis.

Lateanta dássi (latensfase) – vuosttaš oassi rahpasandásis

Dat vuosttaš oassi rahpasanáiggis, lateantadásis, lea dat guhkimus dássi riegádahttimis. Dat oassi álgá dan rájes go ávttat bohtet jámma oanehet go 10 minuhta gaskkain. Ávttaid gaská leat álggos dábálaččat guhkki. Dađistaga lassánit bákčasat ávttain ja bohtet oanehit gaskkain. Go mánágoahtenjálbmi lea lea rahpasan 4-5 centimehterii manná riegádahttin dan aktiiva dássái. Ávttat šaddet garraseappot ja mánágoahtenjálbmi rahpasa jođáneappot.  

Sealgeeadni/jorttamora iská du čoavjjis ávttaid dárkkistan dihte riegádahttima ovdáneami. Sealgeeadni/jorttamora maid iská man ollu mánágoahtenjálbmi lea rahpasan, ja movt mánná lea riegádahttingeainnus vuolledábiid iskosiin. Dat lea dábálaš váldit máŋgii diekkár iskosiid riegádahttima vuolde. Don oaččut maid dieđu movt riegádahttin bargu ovdána.

Riegádahttima rahpasanáiggis lea deaŧalaš ahte don vurrolagaid lihkadat ja vuoiŋŋastat. Lihkadeapmi veahkeha máná jorrat ja lihkadit čoarvedávttit čađa. Eatnasat vásihit ahte ávttat eai leat bákčasat go lihkada dan ektui go dalle go veallá seaŋggas. Sealgeeadni/jorttamora veahkeha du gávdnat movt vuohkkasit vuoiŋŋastat ja lihkadat.   

Rahpasanáiggis veahkeha sealgeeadni/jorttamora gávdnat vuogas sajiid dutnje vuoi mánná beassá čoarvedávttiid/riegádahttingeainnu čađa. Dien oasis lea deaŧalaš ahte geavahat deattu ja lihkadeami seammás go deahkit rupmašis leat loažža. 

Geahča video gos leat iešguđet lágáš sajádagat vuoiŋŋasteamis ja lihkadeamis:

Riegádahttinbargu gáibida olu vuoimmi. Don berret borrat ja juhkat veaháš. Don oaččut fállot borramuša ja juhkamuša.

Juohke ávtta doaibma lea dál deaddit/rahčat máná olggos. Ávtta fápmu ja du iežat deaddin/rahčan adno dál deaddit/rahčat máná vulos cinnái ja olggos. Don fertet gávdnat vuogas riegádahttinsajádaga vuoi nagodat deaddit/rahčat go ávttat bohtet, ja vuoiŋŋastit ávttaid gaska. Lea vuogas veaháš lonohallat sajádagaid dán oasis riegádahttimis. Dat sáhttá veahkehit máná jorrat vuoi beassá vulos čoarvedávttiid gaská. Sealgeeadni/jorttamora veahkeha gávdnat dutnje sajádagaid mat dutnje leat buorit ja mat heivejit riegádahttin ovdánahttimii.

Sealgeeadni/jorttamora muitala movt galggat rahčat/deaddit go máná oaivi boahtá olggos. Doai sealgeetniin/jorttamorain fertebeahtti ovttas bargat vuoi riegádahttin mánnái lea nu geahpas go vejolaš ja vuoi dutnje šaddet nu unnán árppat go vejolaš. Sealgeeadni/jorttamora duvdá/doallá cahcaoačči gaskal cinni ja bahtaráiggi (perineum) go máná oaivi ja rumaš riegádeaba.

Videos čájehit mii iešguđetlágáš riegádahttin sajádagaid, dasa lassin vel čilget manin dat sáhttet leat buorit:

Sealgeeadni/jorttamora bagada du movt berret deaddit/rahčat go máná oaivi riegáda. Doai sealgeetniin/jorttamorain fertebeahtti dalle ovttas bargat nu ahte ieš dat riegádahttin mánnái lea nu geahpas go vejolaš ja eastadit dutnje šaddamis árppaid.

Go olmmoš dovdá bákčasiid ja unohisvuođa de leat máŋggas geat iešalddis čavgejit dehkiid ja dollejit vuoiŋŋahaga. Muhto go čavgá dehkiid ja rahča vuoinnat, de dat bákčasat vearránit. Nuppiin sániin de lea rievttes vuoigŋan ja deahkkeložžen deaŧalaš riegádahttima vuolde.

Jus dus leat deahkit/rumaš hui čavga ja vuoiŋŋat oanehaččat/coahkásit, sáhttá de sealgeeadni/jorttamora du veahkehit movt galggat vuoigŋat ja ložžet dehkiid. Dan lea álkit máhttit jus leat hárjehallan ovdagihtii. Lea ovdamunni jus loahpageahčen áhpehisvuođadili hárjehalat. Sealgeeadni/jorttamora sáhttá addit rávvagiid ja bagadallama áhpehisvuođadárkkistemiin. Máŋgga riegádahttinráhkkánan kurssain bidjet stuora deattu vuoigŋamii ja deahkkeložžemii riegádahttimis.

Riegádahttima vuolde lea deaŧalaš ahte lea dásset gaskal lihkadeami ja vuoiŋŋasteami. Seaŋggas veallát lihkatkeahttá ii leat buorre riegádahttimii iige bávččas dovdui. Jus ii leat makkárge sivva ahte it sáhte lihkadit ja čuožžut, de lea buoremus ahte lihkadat ja muhtomin čuoččut ja vuoiŋŋastat seaŋggas dahje stuolus.   

Video čájeha makkár lihkastagat veahkehit máná vulos čoarvedávttiid čađa, ja sáhttá maid veahkehit du vuostáváldit ávttaid, vuoigŋat ja gávdnat vuogas sajádaga deahkkeložžemii ja vuoiŋŋasteapmái:

Bávččasláivudeapmái lea máŋgasiidda buorre go ruvve dakko gokko bávččasta. Das lea ávkin sihke láivudeapmái ja sollemii. Bákčasat bissehuvvojit ja sollejuvvot go guoská ja ruvve, itge dovdda nu bures bákčasiid. Ruvven sáhttá dahkkot máŋgga ládje – litna guoskkaheapmái, čiekŋalis ruvvemii ovttat ládje deaddimii. Dat lea deaŧalaš muitalit makkár ruvvema háliidat.

Muhtin nissonolbmuid mielas láivuda bákčasiid go bidja liegga bohttala dahje galbma livskkuid dakko gokko bávččasta, ja riššun dahje lávggodeapmi vuoiŋŋastahtte ja láivuda bákčasiid. Dat liegga čáhci ja go govdodat čázis, addá máŋgga nissonolbmui dan bávččasláivudeami maid dárbbašit.

Ráinnas čázi bidjat náložiin liiki vuollái lea beaktil čielgabákčasiid vuostá. “Paplene” ei leat várálaččat ja sáhttá bidjat máŋgii riegádahttima vuolde. Sealgeeadni/jorttamora bidjá ráinnas čázi liiki vuollái juste dakko gokko dovddat bákčasa. Dakko gokko “paplene” biddjojit dakko spiiddegoahtá ja bávččastišgoahtá ja dat bistá sullii 20 sekundda. Maŋŋel vásihit eatnašat ahte bávččas sakka váidu. Diet dálkun lea nissonolbmos nissonolbmui, ja sáhttá bistit oanehaš dahje máŋga diimmu.

Akupunktuvranálut biddjojit veaháš gokkoge rupmašii láivudan dihte bákčasiid ja ložžet dehkiid/rupmaša. Buot riegádahttinossodagain fállo akupunktuvra. Lea sealgeeadni/jorttamora dahje doavttir geas lea liige oahppu akupunktuvrras gii addá dien dálkkodeami. Vuolgá das leago sealgeeadni/jorttamora dahje doavttir geas lea diekkár liigeoahppu sáhttet go oažžut akupunktuvrra.

Guvllolaš jámiheapmi (epidural- eller fødespinalbedøvelse) adno sullii ovtta golmma oasis riegádahttimiin Norggas, ja dat fállo eanaš riegádahttinsajiin. Lea álot anestesiijadoavttir gii bidjá epidurala jámiheami gii maid jearrá leat go dávddat dahje allergiijat mat sáhttet váikkuhit ahte it sáhte oažžut epidurala jámiheami.

Lea go dus siejahas/infekšuvdna dakko gokko čielgejámiheapmi galgá biddjot de it berre oažžut dan.

Tatoveriŋggat eai leat dábálaččat hehttehussan, muhto liiki ferte dearvvaš ja tatoveriŋga nu boaris ahte lea savvon dakko gokko jámiheapmi galgá biddjot. Mii geahččalit čugget dakko gokko ii leat tatoveriŋga, vejolaččat sáhttá jámihit dušše dakko gokko sárgesta dan tatoverejuvvon liikái. Jus lea eahpádus de anestesiijadoavttir árvvoštallá ja váldá mearrádusa juohke sierra dáhpáhusas/dilálašvuođas.

Anát go varranjárbudandálkasiid dahje lea go dus leamaš vardinváttisvuođat, sáhttá daguhit ahte it oaččo epidurala.

Epiduralain leat hárve duođalaš váttut, muhto jámiheapmi sáhttá láivudit ávttaid ja riegádahttin manná njoazebut. Muhttimat ožžot oaivebákčasa maŋŋel riegádahttima, ja muhttimat ožžot gaskaboddosaččat vuoliduvvon nearvadoaimma julggiin maŋŋel epidurala. Bistevaš rievdadusat leat hui hárve.

Buoremus lea go ávttat leat juo stáđđásat ovdal epidurala addo; dat mearkkaša ahte ávttat bohtet jámma, šaddet garraseappot ja intensiiva ja ahte mánágoahtečotta lea álgán rahpasit. Sealgeeadni/jorttamora iskka man guhkas riegádahttin lea boahtán ovdal go mearrádus váldo ahte galgá go epidurala addot vuoi galgá go eará bávččasláivvuhandikšu addot ovdal epidurala addo. Riegádahttima vuolde lea deaŧalaš ahte don dovddat ávttaid ja goas galggat rahčat/deaddit máná olggos. Danin ii galgga Epidurala váldit bákčasiid áibbas eret, muhto láivudit vuoi eai leat nu garra bákčasat.

Go epidurala biddjo lea deaŧalaš ahte doai anestesiijadoaktáriin bargabeahtti ovttas. Doavttir addá dađistaga dutnje dieđuid movt galggat veallát ja čohkkát, ja dat lea deaŧalaš ahte čuovut bagadusaid ja nagodat leat jaska go kateter galgá sadjái.

Epidurala lea sihkkaris bávččasláivudeapmi riegádahttima vuolde, ja dat lea hárve mii dainna oaidnit duođalaš váttuid. Liigeváikkuhusat mat sáhttet čuožžilit leat:

• Don it soite dovdat go cissaheahti lea, de váttis dovdat goas hivssegii dárbbašat.
• Ávttat sáhttet unnut dahje gaskaboddosaččat jávkat. Jus nu šaddá de oaččut dálkasa mii oččoda ávttat ruovttoluotta veneflona čađa mii dus lea gieđas.
• Muhttimat ožžot saŋážiid, muhto hárve lea giksin.
• Oaivebávččas sáhttá maŋŋel riegádahttima.
• Varradeaddu niedjá (lea hui hárve epeduralain riegádahttin oktavuođas). Varradeaddu bearráigehččo ja biddjo doaibma johtui jus varradeaddu niedjá.  

Loahpageahčen riegádahttima go mánná lea nu vuollin riegádahttingeainnus ahte deaddá riegádahttingeainnu ja maŋŋečoali ja dasa lassin vel garra rahčandárbu, sáhttá pudendalblokada addit buori bávččasláivudeami.

Sealgeeadni/jorttamora dahje doavttir jámiha guovtti sadjái cinnái, don dovddat čuggestaga ja gaskaboddosaš fáhkka galmmisteame dakko gokko jámiheapmi biddjo. Jámiheapmi láivuda čárdnan – ja rahčandárbbu, muhto ii áibbas váldde eret dárbbu rahčat máná olggos. Dat sáhttá leat buorre molssaeaktu epeduralai jođánis riegádemiide, dahje jus riegádahttin šaddá bissehuvvot doaŋggain dahje keaisárčuohpahusain, dahje jus šaddet árppat riegádahttingeainnus maid šaddet goarrut.

Jus lea dárbu goarrut maŋŋel riegádahttima de oaččut jámiheame dušše dakko gokko gorrojuvvot.

Muhtin ossodagat fállet lustagássa. Dat gássa mas ii leat máhku iige hádja mii bisseha bákčasiid, váibasiid addá ja gárihuhtte. Don vuoiŋŋat gássa hámi/máska čađa mii biddjo njálmmi ja njuni ala. Gássas lea dušše ávki go lea alde, ja doaibma hedjona jođánit go váldo eret ja go vuoiŋŋat fas dábálaččat.

• Mánná
  Sáhttet čuožžilit dilit mat gáibidit jođáneappot ahte don ieš ražat/deattát máná olggos:
  • Jus vávjet ahte mánás lea giksi/hušša dahje váruhit ahte mánná ii oaččo áimmu nu movt galgá
  • Jus mánná lea riegádahttingeainnus nu ahte bisseha riegádahttima
• Eadni
  Sáhttet čuožžilit dilit mat gáibidit ahte dárbbašat veahki oažžut rahčat/deaddit máná olggos, nugo:
  • Guhkes vuojehanáigi – guhkes rahčan-/deaddináigi
  • Ávttat lean unnon hedjonan
  • Dávddat – ovdamearkka dihte váibmosivva, alla varradeaddu dahje áhpehisvuođamirkkohus

Maŋŋel go doavttir lea iskan du de mearriduvvo makkár riegádahttin vuohki lea buoremus dutnje ja mánnái.

- mii maid gohčoduvvo njammangohppu dahje gohppu. Dat lea metálla – dahje gummegohppu mii darvvihuvvo máná oaivái vakuumain/vuolledeattuin. Doavttir veahkeha máná vulos riegádahttingeainnu čađa seammás go don ražat.

Maŋŋel riegádahttima báhcá dávjá mearka ja bohtti oaiveassái dakko gokko vakuuma lei gitta. Bohtti coahku jođánit, muhto muhtin mánáin sáhpoda dakko muhto dat jávká moatti beaivvi sisa.

- maid daddjon riegádahttindoaŋggat. Riegádahttindoaŋggas leat guokte ovttalágán “gieđa” (bransjer) mat lea heivehuvvon máná oaivái. Doaŋgagieđat heivejit máná oaivái nu ahte eai čárvvo oaivvi. Go doaŋggat lea biddjon gitta de gaiku doavttir máná riegádahttingeainnu čađa vulos. Seammás go don ražat/deattát.

Dat gávdnojit iešguđetlágán riegádahttindoaŋggat. Doaŋggaid máid geavahit go mánná lea čohkkubađaid, veahkehit máná oaivválas  olggos. Maŋŋel doaŋgariegádahttima dávjá oidnojit rukses mearkkat máná muođus. Dat jođánit jávket maŋŋel riegádahttima.

Bissehit leavttu go máná oaivi boahtá olggos riegádahttima vuolde eastada árppaid. Dat guoská sihke dábálaš, fáhkka riegádahttimiin ja go mánná šaddá váldot doaŋggaiguin ja/dahje vakuumain.

Sealgeeadni/jorttamora dahje doavttir sihta du ložžet rahčama/deaddima go máná oaivi riegáda. Sii geat leat das go don riegádahttet barget buot maid sáhttet amas it oaččo árppaid. Nissonolbmot geat riegádahttet doaŋggaiguin ja/dahje vakuumain, dahje stuora máná, lea juo automáhtalaččat stuorát várra oažžut duođalaš árppaid.

Eastadit árppaid lea hui deaŧalaš, muhto maid fuomášit ja goarrut daid lea lihkka deaŧalaš.

Maŋŋel riegádahttima ferte sealgeeadni/jorttamora dahje doavttir iskkat leat go ožžon árppaid riegádahttingeidnui. Jus leat ožžon árppaid maid ferte goarrut de jámihuvvo dakko ovdal go gorro. Árppu máid geavahit suddá iešalddis ja ii dárbbaš eret váldot.

Jus oaččut sphinkterrupturer gráda 3 ja 4, de bearráigehččo árpa go leat seaŋganisu ja ovdal go vuolggát ruoktot. Jus háliidat, sáhtát oažžut fysioterapevttas buriid rávvagiid movt lášmmohallat.

Ovdal go vuolggát ruoktot oaččut dieđu movt divššut árppaid, lášmmohallan dehkiid mat leat billašuvvan, ja gos ja gos berret mannat bearráigehččui.

Eanaš nissonolbmot geat ožžot duođalaš árppaid eai oaččo váttuid maŋit áigge, muhto muhttimat vásihit bákčasiid,eai nagot dollet buoskasa, ja cissá ja earán vuohču. Lea deaŧalaš ahte manat guđatvahkko kontrollii doaktára lusa maŋŋel riegádahttima, ja ahte boađat dárkkistandiibmui jus oaččut dakkár šiehtadusa go vuolggát ruoktot.

Eanaš mánát šaddet veaháš fiskadat álgo beivviid maŋŋel riegádeami. Dat lea dábálaš ja fiskes ivdni unnu 3-4 beaivvi maŋŋel.

Muhttimiin lea fiskes ivdni hui fiskat. Jus mánná šaddá vel šliettas, borra hejot, geahppu dahje šaddá heajos millii, de fertet váldit oktavuođa dearvvašvuođabargiiguin.

Váibmosivva lea sullii 1 proseanttas buot njuorat mánáid gaskkas ja fuomášuvvo eanaš háviid rutiidnaiskkademiin mat váldojit seaŋganisuossodagain.

Muhttin váibmosivaid sáhttá váttis fuomášit dan vuosttaš iskosis danin go dovdomearkkat eai leat nu čielgasat. Jus mánná lea earálágan go dábálaččat dahje reagere eará ládje, váldde oktavuođa dearvvašvuođabargiiguin.

Daid álgo beivviid dahje vahkuid sáhttá mánná oažžut duođalaš infekšuvnnaid mat gáibidit jođánit dálkkodeami. Dovdomearkkat eai soaitte nu čielgasat, muhto jus mánná lea earálágan go dábálaččat dahje reagere eará ládje, váldde oktavuođa dearvvašvuođabargiiguin.

Vai riegádahttináigi šaddá buorre áigi dutnje gii leat riegádahttán ja bearrašii, de lea dehálaš ahte easka mánná oažžun nisu, atná buori várrugasvuođa alddis. Dat ahte láhčit dilálašvuođaid ja addit aiddo šaddan eadnái áiggi ja vejolašvuođa iežas fuolahit, vuoiŋŋastit, muosáhit ja ložžet beaivválaš bargguid lea buorre sajušteapmi bearrašii.

Seaŋganisuáigi lea oahpásmuvvan áigi, ja dat njuoratmánná ii oba birgege fuolaheami/ovddasmorraša haga. Mánná gulahallá váhnemiiguin jienaid, movt ámadadju lea (moddjá, bahámielas, čierru, jnv), čierruma ja lihkastagaid bokte.

Go galgá dovddiidit buot dieid mearkkaiguin maid mánná áigu, fertebeahtti ollu ovttastallat mánáin ja máná doallat hui lahka iežaideatte. Go mánná lea liikevuostá boradettiin nanne dat čanasteami máná ja váhnema gaska. Dat guoská maid jus njammáhat doahtuin jus it sahte itge hálit njamahit čičči.

Jaskatvuohta váhnemiin, lagasvuohta mánnái ja áicilvuohta máná áigumušaide go guoská njamaheapmái ja ovttasdoibmii. Geavat/ane guoddinreaiddu dahje stuora liinni.

Gažaldagat main aiddo šaddan váhnemat beroštit gusket máná bibmui ja njamaheapmái. Muhto lea maid deaŧalaš gozihit ahte ieš boradat ja jugat doarvái.

Oažžut johtui ja doalahit mielkebuvttadusa lea du rupmašii dárbu oažžut biepmu ja juhkamuša. Don it dárbbaš liige borramuša, muhto várut ahte borat jeavddalaččat ja ahte dat maid borat lea dearvvašlaš borramuš ja doarvái jugat.

Máŋga seaŋganissona ožžot iešguđetlágan borramušrávvagiid maŋŋel riegádahttima. Muhttimat vásihit ahte mánás muosehuvvo čoavji muhttinlágaš borramušain, ja muhttimat sáhttet borrat vaikko makkár borramušaid ja mánná ii muosehuvvo dan geažil. Doai mánáin fertebeahtti ieža gávnnahit maid borrabeahtti. Leage dihtomielalaš maid borat ja jugat. Jus mánás šaddá čoavji unohas muhtin borramušaiguin, sáhtát garvit dahje unnidit dan borrat.

Leatgo dus dahje du bearrašis allergiijat borramušaid vuostá, dávddat mat gusket borrandábiide dahje čoavjái /čolliide, huma sealgeetniin/jorttamorain, dearvvašvuođabuohccedivššáriin dahje doaktáriin ovdal riegádahttima dahje seaŋganisuáiggis. Dalle oaččut don rávvagiid mat leat heivehuvvon dutnje ja du mánnái.

Máŋga aiddo šaddan eatni vuorastuvvet njamahemiin. Helsenorge.no:ges oainnat movt njamaheami álggahat, ja muhtin rávvagiid njamaheami birra mat sáhttet leat ávkkálaččat dan álgo áiggi go mánná lea riegádan.

Loga eambbo njamaheami ja njamahanálggaheami birra dás: helsenorge.no

Aiddo šaddan eadnin fuomášat don jođánit ahte jándorritma stivre dál eará olmmoš go don ieš. Soaitá mánná háliida beaivet oađđit ja ihkku gohcit, erenoamážiid álgo áiggis.

De sáhttá leat vuogas ahte jurddašat eará ládje ja oađát beaivet go mánná oađđá. Mii ávžžuhit du oađđit bures ja doarvái dan sadjái go viesubargguid bargat, daid gal sáhttá maŋidit. Soitet bearrašis dahje olbmáin muhtin gii sáhttá ávjat daid eará mánáid vuoi ieža bállebeahtti oađđit veaháš guhkit?

Dat lea dábálaš vardit čielga vara daid álgo beivviid maŋŋel riegádahttima. Diet vardin dadjo “ráidnen”. Vardin lea eanemus dasttá maŋŋel riegádahttima, ovdal go váidu. Vardin orro eanemus erenoamážiid iđđes dahje maŋŋel go leat veallan jaska. Dat lea daningo varra čoggo mánágoahtái go leat jaska, ja boahtá geahppaseappot olggos go čuoččahat dahje lihkadat.

Huma/háleš sealgeetniin/jorttamorain jus leat eahpesihkar varddát go eanet go lea dábálaš. Vardin galgá dađistaga unnut, ja moatti beaivve geahčen galgá mearkkašahtti unnon. Dađi mielde šaddá vardin eambbo ruškadin ja dasto fas sullii dábálaš cinnegolggus mii lea ruškat.

Lea olbmos olbmui man guhka ráidnen bistá, muhto eatnasiin nohká dan vuosttaš guđa mánu sisa. Lea dábálaš oažžut fas čielgavarra vardima logis guoktenuppelot beaivvi maŋŋel riegádahttima. Dat bistá dábálaččat guokte beaivvi, muhttimiin vardá guhkit. Dat vardin boahtá doppe gos vuossa lei gitta mánágoađis. Dohko lea šaddan hávveskárta mii luovvana ja daguha vardima.

Ráidnemis leat ollu bakteriijat. Danin lea deaŧalaš doalahit ráinnasvuođa. Molsso lihpara dávjá dan álgo áiggis, rišut beaivválaččat, dahje doidde vulogeahčen moatte geardde beaivvis daid álgo beivviid maŋŋel riegádahttima. Leage várrugas, ále cirggut garrasit čázi vulogeahčái jus leat gorrojuvvon. Basa bures gieđaid maŋŋel go leat hivssegis leamaš ja go leat lihpara molson. Njuoratmánná lea hui hearki infekšuvnnaid vuostá. Mii eat ávččut du lávggodit lávggodangáris dahje almmolaš vuojadanaldiin ráidnen áiggis. Jus ráidnen álgá haksot, váldde oktavuođa sealgeetniin/jorttamorain dahje doaktáriin. Ráidnemis lea seamma hádja go loahpageahčen mánodávddaid.

Váldde doaktáriin oktavuođa jus:

• Vardin ii váiddo dahje lassána
• Vardin álgá háisut – «háisun»ráidnen
• Dus lea feber dahje čoavjebávččas

Leat go ožžon árppaid dahje leat čuhppon (episiotomi) vulogeahčen riegádahttima oktavuođas, sáhttá dat bávččagit dan vuosttaš áiggi. Eanemus unohisvuođa dovddat daid álgo beivviid, muhto lea maid dábálaš dovdat unohisvuođa máŋggaid vahkuid maŋŋel riegádahttima. Dan vuosttaš áiggi fertet váldit vuhtii ahte leat gorrojuvvon vulogeahčen ja gáhttet dakko vuoiŋŋastemiin. Vellet dan sadjái go čohkkát.

Jus bákčasat hávis eai váiddo dahje lassánit, fertet váldit oktavuođa doaktáriin dahje sealgeetniin/jorttamorain. Sii gehččet sákkaldagaid ja hávi iskan dihte leago sidjon/infekšuvdna. Jus nu de oaččut dálkkodeami dan vuostá.

Goike ja ráinnas hávvi savvo dábálaččat váttuid haga. Danin lea deaŧalaš doalahit hávi goikkisin ja ráinnasin, mii sáhttá leat váttis seammás go don varddát. Mii ávžžuhit du riššut juohke beaivvi seaŋganisuáiggis. Moddii beaivvis sáhtát geavahit ráinnas lihtti loika čáziin (sáhtát vel bidjat litna sáibbu mii lea vulogeaži bassan váste), ja doidit go hivssegis čohkkát. Geavat litna ja ráinnas sihkaldaga mainna sihkut litnásit ovddusguovllus maŋás. Sihko bures.

Jus lea bávččas sáhtát váldit dálkasiid bákčasiid vuostá. Jeara sealgeeatnis/jorttamoras makkár bávččasláivvuhandálkasiid don sáhtát atnit/geavahit ovdal vuolggat ruoktot.

Jeara maid sealgeeatnis/jorttamoras movt berret dikšut hávi ovdal vuolggat ruoktot. Don oaččut bagadallama ja rávvagiid mat juste dutnje ja du dillái leat heivehuvvon. Sáhttá leat vuogas ahte ieš geahčat sákkaldagaid sealgeetniin/jorttamorain fárrolaga, ovdal go vuolggát buohcceviesus. de oainnát ieš makkár hávvi lea, ja sáhtát ieš čuovvut mielde savvo go hávvi dahje rievdá go.

Seaŋganisuáigi lea áigi mas leat ollu rievdadusat – sihke rumašlaččat ja eallindilli. Váhnemat ja mánná galget oahpásmuvvat guottetguoibmásat, lea ollu oahppat ja olu máid galgá mearridit. Don sáhtát váibat, ja lea dábálaš leat hui hearki. Gatnjalat golggiidit dávjá ja ii galgga ollu ovdal suhtihat ja šattat healli. Dat leat áibbas dábálaš miellamolsumat, muhto sáhttá leat beallelažžii eahpedábálaš. Lea deaŧalaš ahte beallelaš ádde/ipmirda ahte don leat hearkkes dilis, ja oaččut ovddasmorraša, doarjaga ja veahki. Muhttimiidda lea ávkin muitalit muhtin lagas olbmuin movt du dilli lea.

Sáhttá leat maid ahte dat stuora illudovdu ja eadneráhkesvuohta maid ledjet vuordan ii vel dovdo. Máŋgasiidda váldá veaháš áiggi ovdal dat stuora illu boahtá go mánná lea riegádan. Dat lea áibbas lunddolaš.

Jus don leat healli, hejos mielas ja leat ollu heajos jurdagat, berret don dan birra hupmat doaktáriin, sealgeetniin/jorttamorain, dearvvašvuođabuohccedivššáriin. Deprešuvdna maŋŋel áhpehisvuođadili ja riegádahttima sáhttá šaddat, ja máŋgasat dárbbašit veahki hálddašit dan.

Leat maid muhtin nissonolbmot mat ožžot psykosa maŋŋel riegádahttima. Don sáhtát massit duohtavuođaipmárdusa ja álggat garrasit muosehuvvat ja moivet. Dat lea duođalaš dilli ja alcces nissonolbmui lea váttis bidjat sániid dasa. Oapmahažžat fertejit dakkaviđe ohcat doaktárveahki.

Loahpageahčen seaŋganisuáiggi, gávcci vahku sisa maŋŋel riegádahttima, ávžžuhuvvut don mannat kontrollii. Dat kontrolla lea eaktodáhtolaš, ja don ieš fertet diŋgot doavtterdiimmu juogo iežat doaktáris dahje sealgeeatnis/jorttamoras.

Bearráigeahčus maŋŋel áigu doavttir dahje sealgeeadni/jorttamora gullat leat go dus earenoamáš givssit dahje gažaldagat maŋŋel riegádahttima ja seaŋganisoáiggi. Dat iskojuvvo ahte vuossa lea ruovttoluotta dan dilis go lei ovdal áhpeheami, ahte ráinnodeapmi lea dábálaš, mot dat manná njamahemiin ja mot dus lea dilli.

Ovttastallan beallelaččain ja mánávuolggahaneastadeapmi lea lunddolaš fáddá dán ráđđádallamis, ja don sáhtát hupmat doaktáriin dahje sealgeetniin/jorttamorain ahte háliidat álgit mánnávuolggahaneastadeami dálkasiiguin/ávdnasiiguin.

Lea olbmos olbmui goas fas háliida álgit anašit maŋŋel riegádahttima. Njamaheapmi ja hormona árvodássi maŋŋel riegádahttima daguha šliiveasiid guoikábun cinnis. Jus leat vel árppat sáhttá leat unohas anašit daid vuosttaš vahkuid maŋŋel riegádahttima. Njalkkodahttinvuoiddas sáhttá leat buorre veahkki dán áiggis.

Lea dábálaš ahte hállu anašit ii leat nu stuoris maŋŋel riegádahttima. Dat guoská goappašat váhnemiidda. Vuordi dassážii leahppi gergosat ja himut badjánit. Muitte ahte sáhtát šaddat áhpeheapme vaikko njamahat, nu ahte geavat mánávuolggahaneasttahan dálkasiid/ávdnasiid jus it hálit fas šaddat áhpeheapmin.

Go don vuolggat ruoktot ossodagas, de sáddejuvvo diehtu du guovllu dearvvašvuođastašuvdnii ahte don leat ožžon máná. Dearvvašvuođabuohccedivššár váldá duinna oanehisáiggegeahččin oktavuođa (dábálaččat vahkku sisa) viidáset čuovvoleami ja máná bearráigeahču dihte.

Dearvvašvuođastašuvnna dearvvašvuođabuohccedivššár čuovvu máná čađat su mánnávuođaagi. Doai oažžubeahtti fálaldaga vaksineret máná ja čuvvot mielde máná ovdáneami. Dearvvašvuođabuohccedivššár sáhttá maid leat veahkkin ja doarjjan váhnemiidda.

Dat lea dábálaš ahte dearvvašvuođabuohccedivššár boahtá ruoktot du lusa váldit dan vuosttaš njuoratmánábearráigeahču. Dan šiehttabeahtti go dearvvašvuođabuohccedivššár dahje sealgeeadni/jorttamora váldá oktavuođa duinna.

Jus eai leat duinna váldán oktavuođa vahku sisa dan rájes go ruoktot bohtet buohcceviesus, riŋget don ieš dearvvašvuođastašuvdnii ja šiehtat áiggi viidáset čuovvoleapmái.

• Latnja galgá muttágis liekkas amas mánná ii galbmo go boahtá čázis bajás.
• Oca buot maid dárbbašat sadjosii: biktasiid, lihpariid,sihkaldagaid jnv.
• Ále goassege guođe máná okto dikšunbeavddi ala. Jus maidege leat vajálduhtten, váldde máná mielde go vieččat. Sáhtát maid máná bidjat sihkaldaga ala láhttái.
• Basa eret earána ovdal álggát lávggodit.
• Basa vuos álggos iežat gieđaid. Várut ahte ieš čuoččut/čohkkát vuohkkasit.
• Deavdde lávgungárrái liegga čázi, sullii 37 gráda. Iskka gieđain (gaskal gihttalađđasa ja gardnjila) dovdan dihte leago čáhci muttágis liekkas.

Bija iežat gurut gieđa máná olggiid/niski vuollái (jus leat olgešgieđat) ja doala nannosit dáinna lágiin:

• Doala belggiin, čuvddiin ja gaskasuorpmain bajábealde máná gurutgieđa birra
• Bija iežat olgešgieđa máná bađa vuollái ja bija sivvadit máná vulos čáhcái gitta čeabetrádjái
• Doala máná nannosit gurut gieđain lávggodettiin. Basa olgeš gieđain, dahje litna livskkuin
• Jus mánná čierasta eret du gieđas fertet nannoseappot doallat.

• Álgge bassat ámadaju mánás litna livskkuin. Várut vuoi čáhci ii mana čalmmiide. Basa viidáset máná vuovttaid mottiin goaikkanasain vuoktabassansáibbuin(sjampo) mas ii leat njálggahádja biddjon. Doidde várrogasat gieđain
• Don it dárbbaš jorgalit máná – basa gieđain dahje litna livskkuin badjin vuolos. Muite bassat buot máhcciid liikkis; gáibbe vuolde, beljiid duohken, ja buođgga
• Doala fas olgeš gieđain máná bađavuole ja lokte čázis bajás. Giesa máná sihkaldaga sisa dikšunbeavdái dahje láhttái
• Sihko sivvadit litna sihkaldagain. Muite buot máhciid. Njuođa orron ohkebuoiddi, ále divtte báhcit buoidečoalttuid liikái
• Vejolaš garran varračoalttuid sáhtát bassat bumbolulluin. Iskka goike gieđain buot máhciid liikkis
• Nábi galggat diktit iežas goikat ovdal go gárvvohat máná
• Muite ahte hárjehallama bokte šaddá meaštáriin ja mánná liiko du ráhkislaš gieđaide

Buoremus mánnái lea gávvut oađđit.
Dás sáhtát lohkat njuoratmáná oadjebas oađđenbirrasa birra (PDF)

Lea dábálaš máná čalbmerapmasat leat bohttasat daid vuosttaš beivviid maŋŋel riegádeami, ja sáhttá boahtit veaháš siedja dahje gatnjalat. Daid sáhtát bassat eret loika vuššon čáziin dahje čalbmebassančáziin.

Geavat njuoska bumbolduhkku ja sihko goikkisin olggut ravddas čalbmečiega guvlui dahje dan ráidnaset bealde čalmmis dan guvlui gos siedja lea.

Jus čalmmit eai oro buorráneame, ferte váldot bakteriija iskkus leago infekšuvdna maid ferte dálkut antibiotikain. Válde oktavuođa doaktáriin gii sáhttá veardidit leago dárbu dálkkodeapmái.

Mánás lea dávjá vilgeslagaš buoideláhka/buoiddegovččas dasttá maŋŋel go lea riegádan. Don oainnát vilgeslágaš buoidegokčasa mii lea báhcán buoidelágas mii várjala máná go lea mánágoađis. Don oainnát maid varrabázahasaid mat leat šaddan riegádeami vuolde.

Máná bealjit galget dušše olgobeale bassot. Ále basa máná bealljeráiggiid.

Njuorat mánát gasttihit dávjá. Dat ii mearkkaš nuorvvu dahje dávdda. Mánná gasttiha danin go lea ráidnemin daid baskkes njunneráiggiid.

Muhtin mánát reavgguhit ja muhtin mánát eai daga dan. Mánáin lea iešguđetlágan reavgundábit. Lea vuogas vuohki diktit máná reavgut maŋŋel borrama. Áibmu boahtá dábálaččat olggos moatti minuhtta siste, muhto muitte ahte eai buot mánát gáibit reavgut.

Jus du mánná ii muossán de sáhtát máná veahkehit reavgut jus doalat máná iežat vuostá nu ahte máná oaivi lea du oalggi alde. Doarjjo máná čielggi ja oaivvi, ja njávkat sivvadit čielggi.

Muhtin mánát njahkahastet ollu ja dávjá čuvvot seamma "málle" go sii ledje eatniheakkas. Dát lea áibbas dábálaš, dat ii leat váralaš iige mánás leat dávdamearka. Doala máná ratti vuostá vuoi oažžu veaháš čižžemielkki. Dat sáhttá bissehit njahkahastima.

Trøska oidno dego vilges govččas máná njuokčama alde/dahje siskkobealde muođuid. Trøska lea dábálaš guoberinfekšuvdna njuoratmánáin mii iešalddis jávká ja eai leat eará dávdamearkkat go dat vilges govččas. Huma sealgeetniin/jorttamorain, dearvvašvuođadivššáriin dahje doaktáriin jus mánás lea ollu trøska – ja álot jus mánná ii sáhte/gáro borrat.

Trøska sáhttá njoammut čižžeoaivái ja daguhit ahte šaddá bávččas njamahit. Dat ii leat várálaš, muhto gáibida dikšuma dálkasiin mii váldá eret guopparinfekšuvnna. Jus oainnát mánás lea trøska ja dutnje lea bávččas njamahit, fertet mannat doaktára lusa oažžut dálkkodeami.

Loga eambbo trøska birra dás njamahanveahkis ammehjelpen.no

Máná gaccat leat dávjá guhkit ja bastilat, mii daguha ahte mánná gazzu iežas ámadajo. Máná gaccaid ii galgá čuohppat danin go lea bahá ahte čuohppá liikii gacca vuolde. Gaccat leat hui dipmat, ja gaccageažit leat dávjá sággasat??

Váldde várrogasat gaccageahčái ja geahča sáhtát go gaikut eret bihttá. Sáhtát maid coggat mánnái asehis bumbolullo fáhcaid dahje njuoratmáná suohkuid amas mánná ii gacco iežas.

Dat vuosttaš earán/baika lea čáhppat, maid daddjon «barnebek». Dat earán lea suohkat ja das ii leat hádja danin go máná čoalli lea áibbas ráinnas/steriila. Dađi mielde go mánná oažžu mielkki, šaddá čoalleflora nu movt galgá.

Moatti beaivvi geahčen molsu earán/baika ivnni čáhppadis ruksesruonán. Dasto čoaltuluvvá earán ja šaddá senepa ivnnát, ja dávjá hui njárbat go mielkebuvtta lea bures sajáiduvvon. Jus mánná oažžu eará mielki go eatni čižžemielki sáhttá njamaheapmi sajáiduvvot jođáneappot.

Rievdadeapmi mánágoađis gos biebmu bođii náhpečoale čađa, dassážii go mánná ieš borragoahtá lea stuoris. Mánná galgá oahppat borrat, suolbmungeaidnu galgá hárjánit váldit vuostá mielkki ja suolbmudit mielkki. Dat sáhttá daguhit unohisvuođa máná čoavjái daid álgo beivviid, ja dat ii mearkkaš vejolaš kolihka dahje dávdda.  

4-7 beaivvi maŋŋel berrejit mánás lea 4-6 cissálihpara ja ja beaivválaččat earán/baika. Dat lea mearka ahte du mánná oažžu doarvái mielkki. Mánáin geat njammet čičči leat hárvvibut baikalihparat go dain mánáin geat álggos ožžot oastomielkki. Jus mánná lossu, de ii dárbbaš vuorastuvvat ahte mánná ii oaččo doarvái borramuša.

Oránša dahje rukses dielkkut lihparis daid álgo beivviid lea dábálaš maŋŋel riegádahttima. Dat lea urat (kalkavleiringer/kálkaluvvan) mat bohtet moninčalmmiin, ja dat lea dábálaš. Dađistaga go mielkebuvttadus boahtá johtui ja johttu máná monimaččat čađa lassána, de jávket urat mearkkat lihparis.

Loga eambbo njuoratmáná earána birra dás ammehjelpen.no

Nieidamánáin boahtá dávjá vulogeahčen vilges ivnnát cinnegolggus mas lea seahká veaháš ruoksat. Dat boahtá eatni hormonabáidnimis ja dávjá daddjo “smávva mánnodávda” «minimens». Dat ii leat várálaš, ja vehážiid mielde iešalddis jávká. Mánás sáhttet maid guhkes šliivesuonat/šliiveárpput cinnis mat iešalddis bohtet olggos go goiket.

Olu váhnemat vuorastuvvet movt galget máná nábi dikšut. Dat oassi náhpečoalis mii lea báhcán dasa gokko (navlemansjetten) náhpičoalli lea liikkis gitta beassá eret golmmas njealji beaivve siste. Moadde beaivvi maŋŋel hakso garra hádja náhpegeažis  mii mearkkaša ahte dat dábálaš mannolat lea jođus.

Doalat máná náhppečoallegeahči goikkisin ja ráinnasin. Lea dábálaš ahte vuohču varračáhci jus libar lea ruvven nábi bokte. Dat ii leat várálaš, muhto lea deaŧalaš sihkut dan eret amas liikki ii ruvssot/unohaste. Jus liikki náhpegeaži bokte šaddá ruoksat, liekkas ja golgá, váldde oktavuođa dearvvašvuođabuohccedivššáriin oažžun dihte rávvagiid movt dan dikšut.

Gieđat ja juolggit

Njuorat mánáid leat dávjá sáhppadat gieđat ja juolggit daid álgo beivviid maŋŋel riegádeami. Dat lea danin go varrajohtin ii leat nu buorre daidda osiide mat leat guhkimus eret váimmus. Lea vuogas álggos bidjat liegga suohkuid mánnái. Sáhtát niskkis iskat lea go mánná doarvái liekkas. Mánná gii báhkkana lea dávjá ruoksat ja heajos mielas.

Milier

Dat unna vilges čuoggážat máná ámadajus gohčodit milier. Diet čuoggát, mat dávjá njuni alde leat sturron nákkit (talgkjertler ) ja leat áibbas dábálaččat. Dat manná moadde vahkku ovdal iešalddis jávket.

Njuoratmáná ihtaleapmi

Njuoratmáná ihtaleapmi leat smávva čuvgesrukses dilkkožat (dahje veaháš stuorábut) erenoamážiid čeabehis, rattis ja vulobealde gieđain. Dávjá sáhttá leat unna garra vilges dielku dielkko siste dahje lahkosis. Dat ihtaleapmi boahtá fáhkka ja jávká fáhkka. Sivvan dasa lea eatni hormonabáidnin.

Báhkasihtaleapmi

Ihtaleapmi báhkkasa geažil boahtá das go mánnái lea beare bahkka. De šaddet smávva rukses nákkážat mat jávket go mánná čoasku fas.

«Heksemelk»

Sihke nieida – ja bártnemánáin bohtanit veaháš čižžerávssát maŋŋel riegádeami. Dat boahtá eatni hormonabáidnimis áhpehisvuođaáigodagas ja dat jávket moatti beaivvis. Dat sáhttá leat mánnái veaháš bávččas, leage várrogas go guoskat dakko.

«Storkebitt» – «Stohpoháigir gaskkestat»

Jus du mánás lea rukses mearka čalbmerapmasa alde, gállus dahje niskkis, dadjet dan “stohpogágergáskkesdahkan” «storkebitt». Diet mearkkat šovkkodit dahje jávket oanehis áiggi geahčen, dávjá dan vuosttaš jagis. Muhtomin bohtet fas jus mánná rahčá

Eamidielku

Lea dábálaš ahte njuoratmánáin lea eamidielku, ja eanaš dat eai leat várálaš dielkkut.